Podnikání a život na internetu|Zajímavosti z online světa, eshopování, osobní postřehy…

Dost lidí se mě ptalo, na čem v poslední době dělám… jednou z věcí je Poraď.cz, znáte? A jste fanouškem na Facebooku?

Na první pohled běžný poradní server, kterých v ČR už několik funguje. Za tímto konkrétně stojí Cleevio (Lukáš Stibor) a tak slovo dalo slovo, domluvili jsme se, co z toho projektu chceme a kam to dotáhneme a spolupráce se zrodila před pár týdny na tradičním historickém místě (JetSet Anděl:-) ).

Co je vlastně Poraď.cz? V první řadě je to místo, kde může návštěvník najít řešení na jakoukoliv konkrétní otázku či problém, jenž ho trápí, a to jak od skutečných odborníků, tak i od pracovníků Poraď.cz, a samozřejmě i od ostatních návštěvníků. Prakticky to znamená, že ať Vás trápí cokoliv, ať Vám v mysli hlodá jakákoliv otázka, nebojte se zeptat. Ať už jsou to běžně věci jako jaký zvolit úvěr, jakou vybrat chladničku nebo problémy intimnější povahy či vztahů, vždy se dočkáte odpovědi a rady. Ve spolupráci s partnery připravujeme tématické poradny v nejrůznějších odvětvích, které nabídnou uživatelům naprosto specializované poradenství. Chceme z Poraď.cz vytvořit platformu, která umožní vytváření vlastních poraden na jakýkoliv segment. Chystáme také možnost poradit se přímo s knězem a pořádáme pravidelné porady s experty ve svém oboru (lékaři, právníci, finanční poradci atd.). Aktuálně můžete pokládat dotazy například plastickému chirurgovi, pokud Vás něco zajímá, rád Vám poradí. Případně můžete využít tématickou Golfovou poradnu - http://golf.porad.cz.

K dispozici je také mobilní verze webu (http://m.porad.cz), aby bylo možné položit dotaz kdykoliv a odkudkoliv a samozřejmě chystáme i aplikace pro platformy iPhone, Android a další.

Cílem naší spolupráce je posunout Poraď.cz dále, stát se do 12 měsíců nejnavštěvovanější online poradnou v ČR. Momentálně existuje konkurence v projektech jako jsou Zpovědnice.cz, Poraďte.cz a další, nicméně těmto projektům chybí inovace, funkční obchodní model, vize a další věci. Myslíme si, že máme uživatelům co nabídnout navíc, nefungujeme jen jako držák na AdSense, plánujeme velkou spoustu novinek a vylepšení a věříme, že se nám to povede. V tuto chvíli je projekt ve formě start-up.

V poslední době jsem se bavil s dost lidmi o podnikání, o jejich plánech, jejich úspěších i pádech, o tom co vlastně dál chtějí dělat a získat. V některých případech jsem se setkal s fakt zvláštními myšlenkovými pochody, hlavně, co se týče startu projektů. Pár častějších bych rád uvedl i s názorem na ně (ti, co se jich to týkalo, si to samozřejmě vyslechli hned).

Nikomu nic neřeknu, někdo ten nápad ukradne

Celkem až překvapivě běžná úvaha. Chápu, že v určitých odvětvích to může být pochopitelný strach, ale na druhou stranu, slyšel někdo z těch lidí o synergii nebo o tom, že víc hlav, víc ví? O tom, že máte připravovat projekt pro lidi, takže od nich musíte mít zpětnou vazbu, ideálně ještě před spuštěním? Ano, když najdete super nové téma na 1stránkové MFA, tak to může udělat každý… ale tady se bavíme o projektech jiného rozměru. Mluvte o svých nápadech s kamarády a potencionálními uživateli, získáte cenný feedback a Váš projekt bude nakonec ještě lepší, protože bude sloužit ne Vám, ale Vašim uživatelům. Vzpomeňte si kolik obřích společností dělá průzkumy trhu a různé dotazníky, user-testingy nežli vpustí věc na trh. Navíc i kdyby někdo s podobným podnikáním začal, není přece důležitý jen ten nápad, ale taky provedení, správný marketing a podobně a to je ve Vás… znáte určitě historku o Spoďárových skřítcích ze SouthParku:-)

Na zbohatnutí stačí nápad

Úzce souvisí s bodem 1. Nestačí. Na zbohatnutí (řekněme raději úspěch) je třeba kvalitně zpracovaný nápad se skvělým provedením, štěstí a dobré vedení projektu v době jeho života a někdy ani to nemusí stačit. Ba naopak se podívejte, kolikrát se stalo, že nevyhrál ten, kdo byl první na trhu, ale ten, kdo to lépe zvládl. Opět si můžeme vzpomenout na ty Spoďárové skřítky:-)

Nějak začnu a ono to přijde

Ano, existují typy projektů, které prostě jen pustíte a oni se rozjedou sami, ale je jich mizivé množství, ba naopak valná většina dá více práce po spuštění, tedy ona marketingová stránka. Nestačí skvělý produkt/služba, ale musíte ho dostat k zákazníkům a někdy ještě hůř, musíte zákazníkům vysvětlit, že ho vlastně chtějí. Takže ano, začněte co nejdříve, ale ne neuváženě.

Můj názor je nejdůležitější

Tak to ne, zisk Vám budou generovat Vaši zákazníci, ne Vy sám sobě, takže opět píšu jen to základní - je důležité mít produkt/službu, který chtějí zákazníci. Že Vám připadá naprosto super, fajn, tak si ho kupte, ale na jednom kusu, který navíc koupíte Vy sám, nevyděláte.

Finanční plánování je zbytečné

„No ono to něco vydělá a pak časem něco víc”, to je fakt super kalkulace, takže když to vydělá něco, tak tak půlku něčeho dám do lidí a čtvrtinu něčeho do marketingu… je dobré mít přesné údaje, i zaměstnancům je dobré říct, že jejich mzda bude „něco a pak časem něco víc”:-) Kolik tedy můžete investovat do reklamy/strojů/lidí? Za jak dlouho se investice vrátí? Takže trochu počítejme… opravdu to není ztráta času, občas přijdete na to, že jiný projekt bude lepší nápad, ale hlavně budeme vědět, kolik nás to bude stát, než začnou přicházet výnosy a pak snad i zisk. Prognózy pro lepší i horší vývoj prostě nejsou jen ztráta času a úvahy „no pak to nějak zmonetizuju” opravdu nestačí.

Já mám ale vzdělání

Ok, ale to neznamená, že máte patent na rozum a víte všechno, rozhodně to může velmi pomoct. Neříkám, že vzdělání není dobré, to chraň bůh, ale není to všechno. Podívejte se kolem sebe, kolik znáte úspěšných lidí (úroveň úspěchu si stanovte individuálně dle toho, kde byste chtěli také jednou být) a mrkněte se, kolik z nich má třeba vysokoškolské vzdělání a kolik z nich podniká v oboru, který studovali?

V této oblasti není konkurence

Taky super, takže buď je to naprosto něco nového, což může být fajn. Ale nemůže to taky být tím, že všichni případní konkurenti, právě během dobrého plánování, přišli na to, že tahle oblast nemá budoucnost/zákazníky nebo není dostatečně výnosná? Samozřejmě Vám přeji, aby ten první případ, ale nemusí to být vždy a spíše většinou není.

A při prezentaci projektu partnerům/investorům je nejdůležitější popsat nápad

Většinou ne, je to důležité, ale je také důležité vědět, kdo budou Vaši zákazníci. Proč kupují/budou kupovat zrovna Váš produkt. Případně jaký je Váš tým, jaké má zkušenosti a co bude kdo dělat a jaká jsou rizika/příležitosti.

Všechny tyhle pověry bych shrnul v to, že úspěšný business není o super nápadu, super nápadů se rodí hromady a hromady úspěšných businessů vznikly na základě převzatého nápadu nebo nápadu, který až tak super zas nebyl, ale majitelé ho dokázali “prodat” na trhu. Úspěšný business je o zkloubení nápadu se super projektovým týmem, aby vznikla super služba/produkt a dostala se k těm zákazníkům, které to chtějí v moment kdy to chtějí. Toť vše. Podnikání je vlastně lehké:-)

Výše uvedený text obsahuje soukromé názory, jiný názor je samozřejmě respektován, jen mi ho prosím nenuťte:-)

UPDATE: video SouthPark - spoďároví skřítci - aneb tajemství fáze 2 [zdroj: Youtube.com]

Tak trochu PR: V pátek byla pro partnery spuštěna část nového projektu CENO.cz. Jedná se o zbožový vyhledávač, kterých si můžete říci, že existují mraky a nelze říci než ano. Ale nepůjde o klasický okénkový vyhledávač, nýbrž plnohodnotný katalog zboží a eshopů, takže dochází k agregaci zboží a nejen fulltextovému vyhledávání. V tuto chvíli máme již v databázi přes 200.000 produktů i od shopů patřících k největším v ČR, ale to je rozhodně jen zlomek z toho, co bychom chtěli. Podle mě důležitou informací je i to, že v týmu jsou lidé s poměrně velkými zkušenostmi s provozem a vedením nemalých eshopů, takže se na problematiku snad dokážeme dívat i z pohledu obchodníků, samozřejmě již nikdo neprovozuje eshop nyní, takže zneužití informací konkurencí se bát nemusíte.

Oficiální spuštění webu pro spotřebitele je naplánováno na 1.10., tedy příští týden. Do budoucna plánujeme i služby, které v ČR zatím nejsou, nicméně o tom je zatím předčasné mluvit, protože v momentu spuštění nebudou k dispozici. Proč tedy se spuštěním nepočkáme až do finální verze? Prvním důvodem je, že vývoj mnoha funkcí, které bychom v projektu chtěli, je závislý na databázi, je tedy potřeba mít již nějaké to zboží v databázi, aby bylo s čím pracovat a na čem testovat, testovat sice lze i na “testovacích datech”, ale realita je realita. A druhým důvodem jsou blížící se Vánoce, domníváme se, že pro launch, i když jen částečný, podobného projektu je tato doba ideální na otestování služby.

Přidání obchodu (včetně feedu a loga) je samozřejmě zdarma, stejně jako prokliky a další základní věci, takže v podstatě nemáte, co ztratit. Netvrdím, že neplánujeme do budoucna i některé placené služby (to je celkem i samozřejmé), ale určitě ne tyto základní. Všechny obchody, které budou přidány do konce září budou mít samozřejmě prémiové podmínky i při všech dalších službách a vždy se o nich dozví jako první. Prosím přidávejte pouze české obchody, pokud máte obchod i na Slovensku, vězte, že SK verzi chystáme v dohledné době také, takže pokud mi dáte vědět třeba emailem, pošlu Vám informaci, jakmile bude spuštěna.

Pro přidání obchodů se zaregistrujte do partnerské sekce na http://www.ceno.cz/partner/, po přihlášení potom můžete přidávat obchody, takže je uvidíte všechny pod jedním účtem. Formát XML feedu je stejný jako pro Heureku nebo pro nové Zboží.cz (tedy ten nový, co bude platit od 1.10.), ale pokud máte starší formát pro Zboží, tak si s ním také poradíme, případně pokud máte úplně jiný formát, tak jsme schopni jej určitě napárovat také, v takových případech stačí napsat na podpora[at]ceno.cz nebo mě a vyřešíme to.

Z médií se člověk občas dozvídá, jak mladí úspěšní zakladatelé nejrůznějších internetových portálů (např. Facebook) získávají milióny při jejich prodejích nebo je virtuálně drží tím, že svou společnost nerozprodávají. V online světě je většina start-upů realizovaná lidmi kolem 20 až 30 let, ale je to asi opravdu specifikum onlinu. Jak ovšem vypadá takový typický americký podnikatel?

V USA na Kauffman Institutu, který se zabývá podnikáním, nyní vyšla studie, která některá zažitá specifika z online podnikání a převratných online novot naprosto vyvrací. Studie zahrnuje 549 zakladatelů a vůdců firem přes všechna odvětví.

Některá zajímavá si shrňme:

1. Průměrný věk (a zároveň medián) zakladatele, počítano v době, kdy startovali svůj současný business, je 40 let.
2. 95 % má alespoň bakalářské vzdělání a 47 % vyšší. Nutno vzít v potaz, že v USA je školský systém dost jiný.
3. Méně než 1 % pochází z extrémně chudých či extrémně bohatých rodin.
4. 15,2 % z nich má sourozence, který podnikal už dříve.
5. Ale 42,5 % je prvorozených dětí.
6. 69,9 % bylo v době začátku ženatých, dalších 5,2 % bylo rozvedených či ovdovělých, bohužel již studie neuvádí, kolik je ženatých i po pár letech podnikání.
7. 59,7 % uvádí, že měli alespoň jednoho potomka a 43,5% měli dokonce 2 a více dětí.
8. Většina z respondentů má více podniků, průměrný počet podniku na respondenta je 2,3.
9. 74,8 % uvádí, že hlavním důvodem, proč začali podnikat byla snaha vybudovat bohatství - takový ten super americký výraz, ne získat bohatství, ale vybudovat a předávat mezi generacemi.
10. Jen 39 % uvádí, že dalším důvodem byla nechuť práce pro někoho jiného, vize/sen bohatství je tedy více motivační.
11. Jen 4,5 % uvedlo, že k startu podnikání je vedl problém najít si tradiční zaměstnání.
12. Ve valné většině mají lepší vzdělání než jejich rodiče a ve většině také patřili k nejlepším studentům jak na střední, tak na vysoké škole.
13. 51,9 % bylo prvními z rodiny, kdo začal podnikat, není to tedy rodinná tradice.
14. A na závěr, 75,4 % pracovalo jako zaměstnanec minimálně 6 let, než se vrhlo do podnikání.

Takže výmluvy, že někoho práce nebaví, ale je v ní, protože má rodinu, děti a nemůže si dovolit nejistotu podnikání jsou evidentně naprosto typicky negativně české. Prostě se musí chtít a zrovna ta touha po plnění snů (například zmíněné budování bohatství) může být ten potřebný kopanec, ale o motivaci sny jsem už psal. Prostě odejít po 20 letech ze zaměstnání a založit firmu, protože chtěl dotyčný zbohatnout není vzácná.

Docela by mě zajímalo porovnání s ČR, určitě by bylo jiné srovnání vzdělání, určitě vliv rodičů na podnikání, protože oni podnikat dříve nemohli a taky vliv prostředí a vůbec mentality, právě ten negativnější přístup.

Pokud by si někdo chtěl hodně počíst, tak zde je původní zpráva z Kauffman Foundation s originálním názvem The Anatomy of an Entrepreneur (24 stran s hromadou grafů).

Taky Vás některá uvedená fakta překvapila? Jak myslíte, že by podobná studie dopadla v ČR? Poznáváte nějakého ČR podnikatele v těchto faktech?

Kamarádka z cestovky, když jsme se bavili o dovolené a hotelích, mě upozornila na zajímavou aplikaci, resp. databázi návštěvníků, co se chovají špatně (ničí pokoje, dělají bordel a tak) - Guests behaving badly (http://www.guestsbehavingbadly.com), kterou hotely, hlavně na západ od nás, prý běžně využívají - hlavně kvůli mladším angličanům. Směřoval s tím na mě dotaz, jestli existuje něco podobného na eshopové zákazníky. Podobně jako třeba existují různé bankovní registry, kde je jasné, zdali jste či nejste spolehlivý spláceč úvěrů a podobně.

U eshopů by podobná databáze tedy asi pokrývala lidi, kteří udávají špatné adresy (naschvál, bez omluvy a změny), kteří nepřebírají zásilky, kteří vše vracejí do 14 dnů, kteří položí asi 100 dotazů a přitom nenakoupí. Při povrchním hledání na Google a Webtrhu jsem narazil jen na stránky sdružení na ochranu eshopů - SODIS (Systémová ochranná databáze internetových společností, http://soes.shaky.cz/). Osobně jsem hned zkusil zadat „sodis.cz” do adresního řádku, ale objeví se jen stránka s informací o registraci domény u Active24, takže jim jí zřejmě někdo vyfoukl. Stránka působí dost zanedbaně a nedodělaně - například po kliknutí na kontatky se zobrazí jen prázdná stránka. Poslední aktuality jsou skoro rok staré, takže bych to viděl na to, že projekt je mrtvý. Na nic jiného jsem ani nenarazil, ani za léta “eshopování”, ani teď hledáním.

Nehledě na to, že by se to celé dalo dost jednodušše zneužít, přeci jen u objednávání zboží se neověřují údaje natolik jako třeba při ubytování hostů v hotelích (běžně se prokazujete ID průkazem) nebo při uzavírání úvěrových smluv (buď Vás má již banka ověřeného a Vy jen kliknete v ebankingu na stvrzení smlouvy nebo jdete na pobočku fyzicky podepisovat smlouvy) mi to celé přijde přinejmenším dost nepřiměřené, jelikož narozdíl od hotelů či bank, u eshopů do celého procesu vstupuje více ta protistrana - eshop a prostředníci - přepravci. Když si půjčím peníze, tak je dostanu a je na mě je splatit dle smlouvy, na hotelu dostanu pokoj a je na mě ho nezničit, ale ta protistrana vždy splnila, co měla. Těžké by bylo i případné dokazování, že opravdu objednal dané zboží daný člověk, když nedochází k ověření identity při uzavření kupní smlouvy. Dobře, říkáte si, že policie a soudy by to přes IP adresy možná dohledala, ale jak byste se vůbec dozvěděli, že jste si někde něco údajně objednali a tudíž máte řešit záznam v nějakém registru. Podle mého proto nejde bez ověřování identity takovouto věc vůbec spouštět. A nutit zákazníky k podpisu objednávky elektronickým podpisem? No, to bychom asi moc zákazníků neměli:-)

Chápu, že nepřevzetí zásilky může být dost nepříjemné, ale abych uvedl konkrétní příklad, co jsem zažil na shopu kamaráda… proč někdo vůbec nabízí tiskárnu za 100tisíc, když není schopný pokrýt riziko toho, že se mu třeba vrátí do 14 dnů nebo ji zákazník nepřevezme. Tohle konkrétně vrátil nakonec kamarád distributorovi s 10% storno poplatkem, ale samozřejmě, že za více než 2 roky provozu eshopu neprodal ani jeden kus (kromě tohoto skoro prodaného) od tohoto modelu.

Během těch let provozování eshopu se nám samozřejmě vrátily stovky zásilek, většinou jsme dělali to, že se zákazníkům volalo, abychom zjistili, jestli byla chyba u nás, u nich nebo někde mezi. To, že pošťák nehodí lísteček do schránky, že balík dorazil, je celkem běžné. To, že dojede řidič přepravní služby v 19:00, i když má dorazit nejdéle v 18:00 a už není nikdo v kanceláři se prostě také stane. A lze pak takového zákazníka označit za špatného? Snad jediná výmluva, která je naštvávací může být, že si to objednal v několika obchodech a převzal a jen první zásilku, to se dělo hodně před Vánocemi každý rok. A pomineme-li extrémy jako že zákazník zvedl telefon a po představení hned zavěsil, tak šlo většinou o přínosný feedback ať už pro zlepšování služeb nebo třeba i jednání s přepravci, splátkovými společnostmi atd. Na zákazníka se prakticky nedá zlobit ani v případě, že si zboží objednal (na webu i v potvrzujícím emailu bylo dodání do týdne) a zboží přišlo po skoro měsíci. Samozřejmě, že si ho už mezitím koupil jinde.

Za mě tedy registr ne. Takže více než nějakým registrem bez hlubšího rozmyšlení bych poradil eshopařům, podávat přesné informace, získávat feedback od zákazníků, vylepšovat a zpřesňovat služby (jak své vlastní, tak ty prostředníků) a samozřejmě kalkulovat s rizikem nepřevzetí a plánovat riziko. K tomu by to ještě chtělo zvyšovat obecné povědomí spotřebitelů nejen o právech, ale i o povinnostech, což by mohl být úkol pro APEK nebo SOS.

Znáte nějaký podobný projekt jako je SODIS? Myslíte si také, že nemá smysl? Trápí Vás nepřevzaté zásilky nebo s tím prostě kalkulujete?