Mějte sny, ale ne růžové brýle

Štítky: ,

Září 03., 2009

central_parkObčas se potýkám s problémem lenosti, nemůžu se dokopat k tomu, abych nějakou věc dotáhnul / začal / změnil, ačkoliv to mám poměrně připravený a jde o to, si na to sednout, najít lidi, něco zrealizovat a prostě začít… není to, že bych nechtěl, nebo si nevěřil, nebo nevěděl jak na to… spíš jde o to, že se člověk má vlastně dobře a tak “nemusí”…

A proto si občas rád konkretizuji, kromě běžných měřitelných cílů, plánů a limitů (prostě obchodní plánování) na týdny, měsíce, u některých věcí třeba i delší období, ještě osobní sny. Ale ne, že bych si jen řekl „jednou bych chtěl pár kousků Ferrari do sbírky nebo byt s výhledem na Central Park v New Yorku“. Když si to jen řeknu, tak to není dostatečná motivace. Chce to konkretizovat. Zjistit cenu, zjistit kde a jak danou věc koupit, podniknout třeba pár hovorů a zjistit detaily a dokázat si, že to vlastně není scifi kupovat byt na Manhattanu, samozřejmě jen na to musí člověk mít a být ochotný zaplatit:-) Samozřejmě tomu nevěnovat více než pár minut, nezaseknout se u toho na hodinu. A ještě je taky nutné, aby cíl nebyl hned splnitelný bez obtíží, třeba dovolená v Karibiku je fajn, ale kliknu na Invii a zítra letím, to není ten způsob motivace, co myslím, protože kvůli tomu nemusíte dál makat. Vždycky mě to, přinejhorším aspoň krátkodobě, ale většinou normálně, nakopne, že prostě začnu/pokračuji.

Proč tedy tohle celé? Jde jen o to přepnout na základě myšlenky, že bez další činnosti (nechci říkat práce, protože na práci se dají vždycky vzít lidi) si to prostě v dohledné době nesplním

Ano, dalo by se to označit za zbytečné rozptylování, ale pokud Vás to dokopne k činnosti, tak proč se chvíli nerozptýlit.

Neříkám, že je dobré mít růžové brýle a věřit, že na každém projektu vyděláte těžké peníze a budete si hned plnit své sny. Nikomu nevyjdou všechny projekty, každý občas šlápne vedle a každému někdy něco zkrachuje. Ale je potřeba, aspoň u mě, mít nějaký sen pro pohon… Nevadí když na cestě zakopáváte, je důležité, že jste aspoň na cestě a jdete dál.

Trápí Vás občas taky lenost? Nebo dokonce často? A jak s tím bojujete?

Komentáře:

(13) u Mějte sny, ale ne růžové brýle

Napiš komentář